Klub rváčů
Že jste ten film viděli? Ale já nemluvím o filmu, ale o knize. Čtením Chucka Palahniuka zapomenete na své malicherné problémy a zjistíte, že byste mohli mít, sice jeden, ale za to obrovský problém.
Film je sice hezký, ale Palahniukův minimalistický osobitý styl psaní dává Klubu rváčů zcela jiný rozměr. Drtivá většina příběhu se odehrává v hlavě vypravěče, který není nijak oslovován. Všechno hezky jednoduše a přesto až neuvěřitelně výstižné. Kdo to nečetl, nepochopí. Snad jen krátký výstižný úryvek:
Tyler se uloží a ptá se: „Kdyby teď byla Marilyn Monroe naživu, co by teď dělala?“
Říkám, dobrou noc.
Slavná hvězda visí v cárech ze stropu a Tyler říká: „Škrábala by na víko své rakve.“
I přesto, že knihy nečtete, tuto byste určitě měli, už jen z toho důvodu, že je velmi útlá a stihnete ji přečíst během dvou dnů
