Problematika školného

14:13, 10. 6. 2010 v rubrice Politika

Je mi smutno, když vidím, kolik lidí si stěžuje na zavedení školného pro vysoké školy a přitom ani netuší podmínky nasazení. Dále mě neuvěřitelně udivuje, jak se do této problematiky vměšují starší lidé, jenom proto, aby ukázali mladým, že jsou tupci, protože volili pravici. Tyto důvody mě dovedly k tomu, abych sepsal článek, kde vyberu několik argumentů proti zavedení školného a pokusím se jim oponovat.

Kvůli zavedení školného nebudou moci studovat chudí studenti.

Tohle je asi nejčastější a skutečně nejdebilnější argument. Nebudu brát v potaz to, že každý student může pracovat, protože skutečně někteří studenti pracují a tak tak vyžijí i bez placeného školného, ale v novém systému mají být rozšířené možností stipendií (tudíž více skutečně nadaných studentů získá finanční prostředky) a studentské půjčky, které mají být nízkoúrokové. Navíc by se mělo jednat o odložené školné, takže se bude platit pouze v případě, že student vystuduje vysokou školu a získá nadprůměrný plat, z kterého toto školné bude hradit.

Takže se studenti ihned po vystudování zadluží obrovskou částkou, protože 10 000,–/semestr je příliš, to znamená 100 000,– za vystudování magisterského programu.

10 000,– je maximální částka, která bude pouze na těch nejprestižnějších oborech. Dle mého odhadu se v drtivé většině oborů bude jednat o částku mezi pěti až sedmi tisíci. Tudíž celková částka klesne o 30 až 50%.

Nechci platit za vysokou školu, proč bych měl?

Vezměme si čistě hypotetický příklad. Průměrná hrubá mzda středoškoláka s maturitou je, dle údajů české statistického úřadu z roku 2006, 23 455 korun. Průměrná hrubá mzda vysokoškoláka je 39 470 korun. Pokud vezmeme v úvahu, že oba dva nastoupí do své práce ihned po absolvování školy, tak středoškolsky vzdělaný člověk v době nástupu vysokoškoláka má na kontě vydělaných 1 407 314 korun, během pěti let, kdy pracoval a vysokoškolák studoval. Oproti tomu se vysokoškolák zadluží, řekněme o těch maximálních 100 000 korun. V této době by oběma lidem mělo být přibližně 24 let a rozdíl ve financích je 1 507 314 korun. Po dalších pěti letech, tedy v 29 letech, rapidně mění situace. „Maturant“ má vydělaný dvojnásobek, tedy 2 814 628 korun, zatímco vysokoškolák se vyhrabal z dluhů a je v pluse 2 268 191 korun, rozdíl mezi nimi je pouze 546 437 korun. Takto se dá pokračovat dále a dále. Více informací naleznete v tabulce.

věk	středoškolák	vysokoškolák	rozdíl
19 let	0	0	0
24 let	1 407 300	–100 000	1 507 300
29 let	2 814 600	2 268 200	546 400
34 let	4 221 900	4 636 400	–414 500
39 let	5 629 200	7 004 600	–1 375 400
49 let	8 443 800	11 741 000	–3 297 200
59 let	11 258 400	16 477 400	–5 219 000

Z tabulky je patrné, že vysokoškolsky vzdělaný člověk vydělá o více než 5 miliónů korun více než středoškolsky vzdělaný člověk s maturitou a přesto se mnoho z mladých lidí vzteká, když má zaplatit pouhé 2% z této částky.

««« Předchozí text: Výměna politických dinosaurů, je to dost?